Kiwendotha 30. 9. - 2. 10. 2011

Jak jsem se měli na letošní Kiwendothě?

Pátek 30. 9.

Před třetí hodinou odpoledne jsme se sešli, abychom společně vyrazili na letošní Kiwendothu, která se tentokrát konala na našem tábořišti v Losinách.

V 16:20 nám jel vlak z Hlavního nádraží v Praze. Pak se jelo asi hodinu a následně naše skupina přestoupila na druhý vlak. Ten jel další dvě hodiny, které jsme strávili hraním her, povídáním a zpíváním. V sedm hodin byl vlak konečně v Kácově, kde na naše batohy čekal odvoz na tábořiště. Odlehčení jsme se vydali na cestu k naší louce. Ta nám zabrala hodinu, po osmé už jsme se hřáli u ohně v našem osmimetrovém týpí. K večeři byly opékané buřty s chlebem.

Uzlování

Sobota 1. 10.

                Okolo osmé hodiny nás probudilo "Éja". Zanedlouho byla snídaně – závin, vánočka a čaj, který v té zimě opravdu potěšil. V deset hodin začala již očekávaná hra. Nejprve nám byla řečena legenda: náčelník potřebuje sjednotit kmeny napříč Severní Amerikou před blížící se bledou tváří. K tomu potřebuje naši pomoc. Naším úkolem bylo oběhnout 13 kmenů – v tomto případě 13 stanovišť, samozřejmě co nejrychleji a jako důkaz sloužily korálky navlečené na kožené tkaničce.           

Stanoviště obsahovala zkoušky všech věcí, které by správný woodcrafter měl umět – rozdělávání ohně, ekologie, zdravověda, uzlování, poznávání rostlin, lukostřelba a další.

Každá zkouška měla několik stupňů obtížnosti – podle věku. Hrálo se do tří hodin odpoledne. Poté byl odbubnován konec hry. Každý si šel nahlásit svůj počet korálků – splněných zkoušek.

Lukostřelba

Následoval oběd. K odpolednímu programu patřil lakros a výroba indiánských ozdob do vlasů.

V šest hodin začalo Pow-wow – indiánská slavnost na které se tančí. Trvalo to zhruba hodinu, hned na to byla večeře. Po osmé hodině začal sněm na našem malebném sněmovišti – padl rekord, vešlo se nás tam 124! Sněm začal dýmkovým obřadem a vyhodnocení bylo uvedeno vtipným divadlem z prostředí indiánského nebe. Byli vyhlášeni jak vítězi Kiwendothy, tak celoročních Velkých her.

Cíl našich oštěpů

Po sněmu se každý odebral do příslušného týpí, kde se ještě dlouho do noci debatovalo a hrálo na kytaru.

Neděle 2.10.

                Dnešek byl dnem odjezdu. Všem nám bylo líto, že už musíme jet domů, ale všichni jsme si víkend náležitě užili. Náš kmen musel zůstat nejdéle, aby uklidil tábořiště. Jakmile bylo všechno, jak má, rozjeli jsme se do našich domovů.

Použity fotky od Zelího

Gill